Popis
Panthéon je národní mauzoleum Paříže, novoklasicistní památka v Latinské čtvrti, na pahorku Sainte-Geneviève. Byl postaven v letech 1758 až 1790 jako kostel a stal se místem odpočinku velkých mužů a žen Francie.
Portikus má korintské sloupy jako řecký chrám a štít od Davida d'Angers (1837), na němž Svoboda rozdává věnce myslitelům na jedné straně a vojákům na druhé. Nápis zní: "Velkým mužům vděčná vlast".
Uvnitř vyprávějí stěny dějiny Francie: obrazy z 19. století od Puvise de Chavannes a Julesa Eugèna Lenepveu o svaté Genovéfě, Johance z Arku, Karlu Velikém a svatém Ludvíkovi. Podívejte se nahoru: tři kupole, jedna v druhé. V prostřední je Apoteóza svaté Genovéfy od Antoina-Jeana Grose, viděná otevřeným středem nejnižší.
Pod kupolí se houpe kopie Foucaultova kyvadla, dlouhého 67 metrů, jímž Léon Foucault zde v roce 1851 ukázal, že se Země otáčí. Originál je dnes v Musée des Arts et Métiers.
Krypta je labyrint hrobů: Voltaire a Rousseau, Victor Hugo a Émile Zola, Louis Braille, Jean Jaurès, hrdina odboje Jean Moulin. Marie Curie-Skłodowská byla první ženou, která zde byla pohřbena za vlastní zásluhy. Leží tu i Josephine Baker.
Těžce nemocný slíbil Ludvík XV. roku 1744, že pokud se uzdraví, postaví svaté Genovéfě, patronce Paříže, kostel jí hodný. Uzdravil se. Kostel však nikdy neviděl, ani jeho architekt. A když byl dokončen, už to nebyl kostel.
Jacques-Germain Soufflot navrhl kupoli, která měla soupeřit se svatým Petrem v Římě a svatým Pavlem v Londýně, celou z kamene a vyztuženou železnými tyčemi, předchůdce železobetonových staveb. Práce se vlekly do roku 1790, právě včas na revoluci.
V roce 1791 z něj revolucionáři udělali chrám národa. Okna se zazdila, aby byl důstojnější. Mirabeaua a Marata prohlásili za nepřátele revoluce a vyhodili je; Voltaire a Rousseau zůstali. Skoro století se budova měnila z kostela na mauzoleum a zpět, až do roku 1881. Pak přišel Victor Hugo.
Nenechte si ujít
• Foucaultovo kyvadlo.
• Kryptu.
• Apoteózu svaté Genovéfy.
Víte, že…?
• Gros musel kupoli přemalovat: po pádu Napoleona nastoupil na jeho místo Ludvík XVIII.
• Příběh, že Voltairovy ostatky skončily na smetišti, je nepravdivý: když byla v roce 1897 jeho rakev otevřena, byl stále uvnitř.
• Vnější kupoli, vysokou 83 metrů, zdobí kříž nebo vlajka, podle toho, zda je budova kostelem, nebo světskou památkou.
Portikus má korintské sloupy jako řecký chrám a štít od Davida d'Angers (1837), na němž Svoboda rozdává věnce myslitelům na jedné straně a vojákům na druhé. Nápis zní: "Velkým mužům vděčná vlast".
Uvnitř vyprávějí stěny dějiny Francie: obrazy z 19. století od Puvise de Chavannes a Julesa Eugèna Lenepveu o svaté Genovéfě, Johance z Arku, Karlu Velikém a svatém Ludvíkovi. Podívejte se nahoru: tři kupole, jedna v druhé. V prostřední je Apoteóza svaté Genovéfy od Antoina-Jeana Grose, viděná otevřeným středem nejnižší.
Pod kupolí se houpe kopie Foucaultova kyvadla, dlouhého 67 metrů, jímž Léon Foucault zde v roce 1851 ukázal, že se Země otáčí. Originál je dnes v Musée des Arts et Métiers.
Krypta je labyrint hrobů: Voltaire a Rousseau, Victor Hugo a Émile Zola, Louis Braille, Jean Jaurès, hrdina odboje Jean Moulin. Marie Curie-Skłodowská byla první ženou, která zde byla pohřbena za vlastní zásluhy. Leží tu i Josephine Baker.
Těžce nemocný slíbil Ludvík XV. roku 1744, že pokud se uzdraví, postaví svaté Genovéfě, patronce Paříže, kostel jí hodný. Uzdravil se. Kostel však nikdy neviděl, ani jeho architekt. A když byl dokončen, už to nebyl kostel.
Jacques-Germain Soufflot navrhl kupoli, která měla soupeřit se svatým Petrem v Římě a svatým Pavlem v Londýně, celou z kamene a vyztuženou železnými tyčemi, předchůdce železobetonových staveb. Práce se vlekly do roku 1790, právě včas na revoluci.
V roce 1791 z něj revolucionáři udělali chrám národa. Okna se zazdila, aby byl důstojnější. Mirabeaua a Marata prohlásili za nepřátele revoluce a vyhodili je; Voltaire a Rousseau zůstali. Skoro století se budova měnila z kostela na mauzoleum a zpět, až do roku 1881. Pak přišel Victor Hugo.
Nenechte si ujít
• Foucaultovo kyvadlo.
• Kryptu.
• Apoteózu svaté Genovéfy.
Víte, že…?
• Gros musel kupoli přemalovat: po pádu Napoleona nastoupil na jeho místo Ludvík XVIII.
• Příběh, že Voltairovy ostatky skončily na smetišti, je nepravdivý: když byla v roce 1897 jeho rakev otevřena, byl stále uvnitř.
• Vnější kupoli, vysokou 83 metrů, zdobí kříž nebo vlajka, podle toho, zda je budova kostelem, nebo světskou památkou.