Popis
Père-Lachaise je největší hřbitov v Paříži, 44 hektarů svahu ve 20. obvodu a jeden z nejnavštěvovanějších na světě. Je vytvořen jako anglická zahrada, s klikatými cestami, starými stromy a hrobkami všech stylů, a lidé sem chodí stejně kvůli procházce jako kvůli slavným mrtvým.
Mnozí přicházejí za Oscarem Wildem a Jimem Morrisonem. Jiní hledají Marcela Prousta, Édith Piaf, skladatele Bizeta, Molièra a La Fontaina.
Nejpůsobivějším místem je Zeď komunardů, kde bylo roku 1871 zastřeleno 147 bojovníků Pařížské komuny. Dodnes je místem setkání francouzské levice.
U hrobky Abélarda a Héloïsy tu zamilovaní zanechávají dopisy. A mezi hroby žijí lišky. Stojí zde i tři památníky první světové války a krematorium, první postavené ve Francii, provedlo první kremaci v roce 1889.
Hřbitov byl otevřen v roce 1804 na kopci Mont-Louis, s pouhými 13 hroby. Příliš daleko od města, říkali Pařížané, a mnoho katolíků odmítalo ležet v zemi, kterou církev neposvětila. Správci tedy přišli s marketingovým plánem.
V roce 1817 sem s velkou pompou přenesli ostatky Molièra a La Fontaina. Pak přišly domnělé kosti Abélarda a Héloïsy, nešťastných milenců středověku. Zafungovalo to: v roce 1830 tu bylo víc než 33 000 hrobů a každý chtěl odpočívat mezi slavnými.
Jméno pochází od otce La Chaise, zpovědníka Ludvíka XIV., který na tomto místě bydlel v jezuitském domě.
Architekt Brongniart bral za vzor anglické zahrady. Hřbitov byl pětkrát rozšířen, v letech 1824, 1829, 1832, 1842 a 1850, a nachází se tu více než milion pohřbených, mnohem víc ještě v kolumbáriu postaveném roku 1894 a zakončeném kupolí v byzantském stylu.
Mnozí přicházejí za Oscarem Wildem a Jimem Morrisonem. Jiní hledají Marcela Prousta, Édith Piaf, skladatele Bizeta, Molièra a La Fontaina.
Nejpůsobivějším místem je Zeď komunardů, kde bylo roku 1871 zastřeleno 147 bojovníků Pařížské komuny. Dodnes je místem setkání francouzské levice.
U hrobky Abélarda a Héloïsy tu zamilovaní zanechávají dopisy. A mezi hroby žijí lišky. Stojí zde i tři památníky první světové války a krematorium, první postavené ve Francii, provedlo první kremaci v roce 1889.
Hřbitov byl otevřen v roce 1804 na kopci Mont-Louis, s pouhými 13 hroby. Příliš daleko od města, říkali Pařížané, a mnoho katolíků odmítalo ležet v zemi, kterou církev neposvětila. Správci tedy přišli s marketingovým plánem.
V roce 1817 sem s velkou pompou přenesli ostatky Molièra a La Fontaina. Pak přišly domnělé kosti Abélarda a Héloïsy, nešťastných milenců středověku. Zafungovalo to: v roce 1830 tu bylo víc než 33 000 hrobů a každý chtěl odpočívat mezi slavnými.
Jméno pochází od otce La Chaise, zpovědníka Ludvíka XIV., který na tomto místě bydlel v jezuitském domě.
Architekt Brongniart bral za vzor anglické zahrady. Hřbitov byl pětkrát rozšířen, v letech 1824, 1829, 1832, 1842 a 1850, a nachází se tu více než milion pohřbených, mnohem víc ještě v kolumbáriu postaveném roku 1894 a zakončeném kupolí v byzantském stylu.